Dámsky salón

Po příjezdu a návštěvě jídelny byla už naprosto vyčerpaná. Bylo toho pro ní na jeden den až příliš a proto si stihla už i zdřímnout. Chtěla však stihnout objevit i nějakou část paláce, protože být zavřená ve svém pokoji jí přijde jako ztráta času. Ve svých květovaných šatech proto prochází chodbami o kterých nemá tušení kam vedou a snaží se zapamatovat cestu kudy jde, aby se zvládla i vrátit zpět. Po malé chvíli jí kroky zavedou do dámského salónku. Tady to je ale krásné. Sedne si na měkkou pohovku, nalije si do hrníčku čaj a lehce z něj upije. Tohle si nechám líbit.

Když zaslechne čísi hlas, lehce zvedne hlavu aby viděla komu patří a daruje jí úsměv. Jak jsi to uhodla? Zeptá se překvapeně když dívka vysloví její jméno a položí hrníček na talířek, který leží na stole. To už jsem tak známa? Smím vědět tvé jméno? Zeptá se a je šťastná, že si tu má hned první den s kým popovídat. Jak se ti zatím líbí v paláci? Zeptá se, aby nedala žádnou šanci tichu, které by náhodou mohlo nastat.

Kéž bych měla taky takovou paměť na jména. Ráda tě poznávám. Usměje se na ní, když vysloví své jméno. Sice jsem to tu zatím nestlihla moc prozkoumat, ale zdá se to tu zkrátka kouzelné. Ještě jednou si očima prohlédne salónek. Jakou si měla cestu? Položí další otázku a předpokládá že přijela buď dnes nebo maximálně v posledních pár dnech stejně jako ona a další účastnice.

Dnes pred raňajkami ho čakalo prvé stretnutie s účastníčkami. Je ich veľa, nevie ako to chce stihnúť, zvládnuť a na každú sa usmievať a dávať jej odlišné otázky a udržiavať konverzáciu. /Snáď nebudú ticho a budú sa o konverzáciu pokúšať aj oni./ Do miestnosti príde, účastníčky obdaruje žiarivým úsmevom. Zdravím vás dámy. Verím, že ste určite hladné, preto vás uisťujem že naše stretnutie nepotrvá veľmi dlho. Ako prvú by som sem poprosil lady Arielle. Venuje úsmev lady a spolu s ňou sa odoberie k dvom kreslám mimo ostatných dievčat. Usadí sa, počká kým sa usadí aj ona. Rád vás opäť vidím. Bol som prekvapený, že ste sa dostali do Selekcie. Ale aj potešený, samozrejme. Venuje jej žiarivý úsmev. Musí zanechávať dobré prvé dojmy, až potom bude on ako on a to už také milučké nebude. Ako sa vlastne máte, moja drahá? Vyspali ste sa dobre, je vaša komnata v poriadku? Usmeje a pohodlnejšie sa oprie.

V paláci byla teprve chvíli, ale vůbec jí to nevadilo. S komornými si už stihla popovídat a zdály se, jako fajn dívky. Vlasy jí stáhly do drdolu a několik pramínků má vytažených a vlní se jí podél tváří. Na osbě má tmavě modré šaty s rukávy, obuté bílé lodičky a v ruce bílé psaníčko. Na ruce má náramek s přívěškem od prince, popravdě ho nosívá pořád. Vejde dovnitř a podívá se kolem sebe. Zdravím. Usměje se. Když zazní její jméno, vydá se s princem k posezení. Lehce se ukloní. Dobré ráno, Vaše Výsosti. I já Vás moc ráda vidím, taky jsem byla celkem překvapená, ale jsem ráda, že jsem tu přihlášku nakonec poslala. Zacukají jí koutky a sedne si. Mám se výborně, jak se daří vám? Vyspala, komnata je skvělá. Nejvíce se mi líbí ten výhled do zahrad.

Tvár mu okrem mierneho strniska zdobí aj onen žiarivý úsmev, ktorý dostal v podstate ako príkaz od rodičov. Musí budiť dobrý prvý dojem. Nechcú predsa aby mu všetky zutekali už z prvého stretnutia. Na lady Arielle sa usmieva ale trochu inak, úprimnejšie. S ňou už tú česť mal a dá sa povedať, že mu vtedy niečim učarovala a tak nejak to pôsobí do dnešného dňa. To ja som tiež veľmi rád, že vás vďaka tomu môžem spoznať bližšie. Usmeje sa. Mimochodom, vyzeráte úžasne. Šaty na vás vyzerajú naozaj pekne. Zloží jej kompliment, celkom oprávnený kompliment. Lepšie. Situácia v krajine je o niečo lepšia ako predtým keď sme sa videli naposledy. Ako to povie, pohľadom zablúdi na jej ruku, kde si všimne náramok s príveskom, ktorý jej vtedy len tak daroval. Vidím, že ho stále nosíte. Hlavou kývne k jej ruke. To som rád. Keby vám ale čokoľvek chýbalo, obráťte sa na mňa. Mrkne na ňu. Čo rada robíte vo voľnom čase? Povedzte mi niečo o sebe Vyzve ju

Komorné ju navliekli do červených šiat siahajúcich pod kolená a polovičný rukávom. Vlasy jej zvlnili a naniesli make-up. Pred tým než odíde z komnaty, neveriacky hľadí na svoj odraz v zrkadle. Od obyčajných riflí a mikiny je to pekelne veľký rozdiel, ale ona sa aj tak usmieva. Jedna z komorných pred ňu postaví pár vysokých lodičiek a prvýkrát po dlhom čase jej úsmev povädne. V tomto tam mám ísť? Spýta sa a vydesene škúli na topánky pred sebou. Áno, sú krásne, ale spraví krok a leží na zemi. Nakoniec ju komorné presvedčia a ona sa podkýnajúc vydá do dámskeho salónika, kde prvýkrát uvidí princa. Dokonca ani tie vražedné topánky jej nedokážu pokaziť náladu. Vkolíše sa dnu a sadne si na jedno z kresiel alebo teda, skôr doňho spadne. Rozhliadne sa okolo seba a potom pochopí, prečo jej komorné boli tak neodbytné. V porovnaní s ostatnými vďaka svojej hobitej výške vyzerá ako základoškoláčka, ale ani to jej nezrazí úsmev z tváre. Konenčne nemusí len o dobrodružstvách čítať, ale aj jedno prežíva. Trpalíčia výška a tie topánky jej to predsa nepokazia. Preto narovná chrbát, uhladí si sukňu šiat a to práve vo chvíli, keď vôjde princ. Prebehne ho pohľadom odhora až nadol a na malú chvíľu nemôže uveriť, že sa s ním bude rozprávať. Upokoj sa... Je to len obyčajný človek... Nechce ťa zjesť. Ale čo ak bude nafúkaný a snob? V mysli sa jej prehrávajú zmätené myšlienky, vlastne tak ako väčšinu času. Ani si neuvedomí, že sa na princa a účastníčku, ktorú si pred chvíľou odviedol ku kreslám, uprene díva, preto radšej sklopí pohľad a začne študovať vzory na koberci. Fakt skvelý začiatok...

Keď sa dorozpráva s lady Arielle, spolu s ňou sa postaví, nechá fotografov nech ich spolu odfotia a potom sa s ňou už rozlúči. Určite by rád strávil s každou z nich viacej času ale bohužiaľ mu to nie je dopriate. Ako ďalšiu si nechá zavolať lady Ellu. Usadí sa naspäť na svoje miesto a rovnako tak nechá usadiť aj lady pred sebou. Rád vás spoznávam, lady... Ella. Očkom pritom zablúdil k menovke na jej šatách. Bolo ich tu veľa, ešte si nezapamätal všetky ich mená a učenie sa ich naspamäť po večeroch nie je zrovna jeho štýl. Ako ste sa vyspali, moja drahá? Opýta sa jej s úsmevom na tvári. Nenápadne si ju prezrie, pričom zhodnotí, že naozaj pekne vyzerá .Najviac ho zaujmú jej detské veľké oči. Pracujete v cestovnej agentúre, ak sa nemýlim, však? Na tvári si drží jemný príjemný úsmev. Pracujete len tu v Illey alebo cestujete po svete? Aké sú vaše ostatné záľuby?

Už rozmýšľa, že sa postaví a zájde za nejakou účatníčkou, aby sa s ňou zoznámila, keď jej oznámia, že si ju princ zavoval. Mňa? To je jej prvá reakcia, ale jej pocit nervozity, prevládne radosť s toho, že sa konečne stretne s princom. Postaví sa, prejde smerom k nemu a síce nie je stelesnením elegancie, nespadne. Pred princom vystrúha malý pukrlík a v duchu ďakuje všetkým silám, čo jej jej pomohli, že neskončila na zemi. Dobrý večer, Vaša Výsosť. Sadne si oproti nemu a čaká, dokým sa jej niečo spýta. Jej by nerobilo problém začať, ale pravidlá sú pravidlá. Keď počuje jeho otázku, pobavene sa usmeje. Kráľovsky... Odpovie a potom sa chystá pokračovať v odpovedi. Myslím, že nás až priveľmi rozmaznávate. Ani sa mi odtiaľ nechcelo vstať. Potom počúva jeho ďalšie otázky. Na tú prvú len jemne prikývne. Ja sprevádzam len tu Illey, ale firma má ľudí aj v zahraničí. Pracujem tu len krátko, pred tým som skúšala aj iné zamestnania. Áno, lebo si nerozhodný blázon... Ale páčilo by sa mi cestovať. Vždy to bol jeden z mojich najväčších snov. Dodá a v oči sa jej zalesknú, keď si predstaví ako je súčasťou karnevalu v Riu alebo stúpa schody na Eifellovku. Počúva jeho poslednú otázku, znova sa pousmeje, ale tento raz sama pre seba. Dúfala, že sa jej to nespýta. S rodinou vlastníme plachetnicu, takže more a lode zbožňujem. Ďalej som hrala futbal, rada pečiem a zbožňujem knihy... *Zamyslí sa či na niečo zabudla. Och, a hrám na gitare a trochu aj maľujem. Dokončí a s nesmelým úsmevom sklopí pohľad. Je to toho celkom dosť, ale rada sa učím novým veciam...

Přikývne. Nápodobně, Vaše Výsosti. Děkuji, učarovaly mě vlastně na první pohled, i Vy vypadáte skvěle. Odmlčí se. To máte pravdu, není to tak hrozné jako to bývalo, ale nejlepší to také není. Pokrčí lehce rameny. Nosívám ho pořád, chtěla bych Vám za to poděkovat. Jelikož mi v ten nikdo jí nedokázal zvednout náladu. Takže, kdybych pro vás něco mohla udělat, tak ráda. Poví celkem vážně. Pokud nemusím psát texty, tak ráda programuji. Sice mi to nepřipadá jako koníček, který by dělala každá dívka, ale mně to baví. Potom takové ty holčičí věci, jako je prohlížení časopisů, vyrábění z papíru a tak. Je toho celkem dost. Co bych Vám o sobě řekla. Rodiče jsou právníci takže ode mě čekaly to stejné, ale mě tohle nikdy nelákalo. Každopádně jsem si vždycky přála sourozence, sestru nebo bratra, klidně oboje. ale nějak se mi to nevyplnilo. Odmlčí se. Doufám, že to nevyzní neomaleně, ale jaký je váš sen? Nakloní hlavičku mírně na bok. No a po rozhovoru odejde.

Odpoveď na jeho otázku ho prekvapí, preto mierne nadvihne obočie, ale potom pochopí a krátko sa zasmeje. Nečakal som, že sa na to niekto bude sťažovať. Povie s doznením smiechu v hlase. Najprv si myslel, že si lady hneď myslí že je princezná ale našťastie sa veci uviedli na pravú mieru. Aké povolania ste skúšali predtým? Ja som vždy mohol mať len jedno a to povolanie syn a princ. Pokrčí ramenami. Čo sú vlastne dve, ale chápete ma. Jemne sa usmeje. Ktorá provincia v Illey sa vám najviac páči? Sú to len také otázky aby nestála reč a navzájom sa o sebe niečo dozvedeli. Potom však zostáva ticho a nechá priestor Elle, nech mu čo to o sebe povie. S jemným úsmevom jej prikyvuje na slová ktoré hovorí a tvári  sa pritom zaujato. A v podstate zaujatý aj celkom je. /Zdá sa celkom ako dobrá osobnosť./ Futbal by som do vás nepovedal. Hráte na gitare? To by sme si niekedy mohli zahrať spolu. Usmeje sa na ňu. Aby to bolo fér, teraz sa môže čokoľvek spýtať by mňa.

Na moment sa jej zdá, že princ nepochopil ako to myslela, ale keď vidí jeho úsmev, kúsok jej odľahne. Bolo by celkom smutné, ak by jej dobrodružstvo skončilo hneď pri ich prvom stretnutí. Ja sa nesťažujem, Výsosť. Len hovorím, že ak by sa mi niekedy podarilo meškať, budú za to môcť tie dokonala mäkká posteľ. Prehodí s úsmevom. Potom mu len čisto prikývnete na jeho otázku a potom začne menovať povolania, ktoré stihla vystriedať. Najskôr som fotila svadby, potom som pracovalu v tetinom podniku ako gravírovačka šperkov a neskôr sekretárku v kancelárii. Ani v jednom z tých povolaní som nenašla samú seba, ale našťastie som potom dostala ponuku z cestovnej kancelárie. Ale páči sa mi to. Stále som na inom mieste a každý deň stretávam nových ľudí. Dokončí svoj monológ a v kútiku duše dúfa, že ho ním neuspala. Potom zase ona pre zmenu počúva jeho. Samozrejme, na tvári sa jej zračí záujem. Kedy dostanete príležitosť sa porozprávať s korunným princom? Nad jeho slovami sa úprimne pousmeje.  Myslím, že ich časom budete mať viac. Ale práca princa - to sa nikdy nenudíte, však? Prehodí a potom sa zamyslí nad ďaľšou otázkou. Trvá jej to niekoľko sekúnd, ale aj tak sa nevie rozhodnúť. Veď tak ako vždy. Myslím, že každá je svojím spôsobom krásna... Začne diplomaticky. ...ale veľmi sa mi páči Clermont. Slnko, more, zábavný park. Alebo aj Baffin. Ak chce niekto zažiť rozprávkové Vianoce, je to práve tam. A ktorá sa páči Vám? Potom sa zase slova ujme ona. Porozpráva mu, čo všetko ju baví, ale niekoľko vecí radšej vynechá. Napríklad to ako ju vyhodili z niekoľkých kurzov... Na jeho slová prikývne a oči sa jej rozžiaria, keď povie, že by si mohli zahrať spolu. Znamená to, že ju ešte nechce poslať domov. Ja a moja gitara sme Vám kedykoľvek k dispozícii. Povie s úsmevom. Hm, celkom lákavá ponuka. Dá jej možnosť spýtať sa ho čokoľvek chce a ona dostane tisíc nápadov, z ktorých si nemôže vybrať. Potom jej napadne, že to vôbec nemusí byť nič zložité. Keby ste na jeden deň mohli odložiť svoje povinnosti a tak by ste dostali možnosť robiť, čo chcete, čo by to bolo? Spýta sa.

Už víc jak dvacet minut stojí před zrcadlem a nemůže se rozhodnout, který outfit si obléci. Chtěla přesně takový, který by ji dokázal vystihnout, ale také aby se dokázala zalíbit královně. Když už asi po dvacáté si zkouší obléci něco nového, otočí se aby zkontrolovala hodiny a vykulí oči. To už je tolik?! Nezbývá ji moc času na hledání něčeho dalšího a proto si jen obtáhne rty ne příliš výraznou rtěnkou, použije svou oblíbenou vůni a do ruky si vezme černé psaníčko ve kterém je pár fotek a její blok s návrhy. Znovu se podívá na hodiny a poté spěchá do dámského salónu. Když vejde rozlédne se kolem a očima pátrká, kam by se mohla posadit a okamžitě zaujme volnou pohovku.

Vydechla a vstoupila do místnosti, načež hodila slabý úsměv ke slečnám ; jedna byla zabrána ve svém vlastním světě a druhá očima bloudila po místnosti. "Zdravím, slečny," pousmála se na ně a také se posadila, pociťující povinnost sedět jako správná dáma. Nebyla nervózní a neměla strach - vždyť se s královskou rodinou v jiných zemích setkávala, pročpak by se z toho mělo dělat tak velké haló? Ian by to nazvala jako setkání se s nadřízeným, však toto bylo dosti nevhodným ; což si uvědomovala přespříliš dobře.
Oči jí padly na knihu s khaki zbarvenými desky a zlatě tištěnými slovy v jazyce, kterým mnoho nerozumělo. Ach, vždyť ani ona si nepamatovala ony písmenka tak dobře, přestože měla povinností umět více jazyků, než jen jeden. Nepatrně se usmála nad vzpomínkou na Magnuse, jenž jí předčítal.

Do dámskeho salónika kráča jej kráľovské Veličenstvo, kráľovná Abby. Tak ako bol uvedený dresscode, tak je dnes kráľovná aj oblečená. Má na sebe vcelku pohodlné krémové nohavice a tmavomodrý top. Vlasy si nechala rozpustené a makeup decentný, hodný kráľovnej. Dúfa, že si rovnako ako aj ona, aj dievčatá priniesli niečo čo im je vzácne. Ona doniesla niečo, čo raz dávno dostala od svojho syna. Chcela to dievčatám ukázať. Celkom ju prekvapí, ako málo ich tu dnes je. Pekný večer dievčatá. Pozdraví ich s úsmevom. Čakala som väčší počet, ale zrejme nie som tak atraktívny bod záujmu ako môj syn. Zažartuje na začiatok a posadí sa do voľného kresla. Kľudne sa ponúknite čajom, koláčmi. Alebo domácou limonádou, ktorú som robila ja. Venuje im úsmev a rukou im ukáže na stolík pred nimi, kde je naozaj veľa jedla. Mohli by ste mi prosím pripomenúť vaše mená? Spýta sa ich na začiatok.

Nemôžem uveriť, že toto je môj náčrt! Skoro si naň ani nepamätám. Usmeje sa a pokrúti hlavou. Tú však zdvihne, keď začuje kroky. Usmeje sa na dievča, ktoré to asi nezaregistruje, no Luce to ani nevadí. Vráti sa späť k listovaniu.
Nad niektorými nápadmi sa musela pousmiať. Potom už zdvihne hlavu, keď ju niekto pozdraví. Ahoj. Pozdraví jednoducho ďalšiu účastníčku a zavrie už zošit s nákresmi. Prehrabne si prstami vlasy a otočí sa k dverám, práve keď vstúpy kráľovná. Svoje veci si položí vedľa seba a pokloní sa tak, ako ju to naučili. Dobrý večer, Vaša Výsosť. Pozdraví kráľovnú a posadí sa. Dneska to kráľovnej naozaj pristane. Nad poznámkou o počte sa pousmeje. Keď im kráľovná ponúkne, naleje si trochu čaju. Uhm, ja som Lucinda. Alebo ak chcete aj Luce, Vaša Výsosť. Povie hneď potom ako si odpije z čaju.

Překvapí ji že zde není tolik dívek kolik původně očekávala, na druhou stranu jí to ani nevadí, protože se aspoň nemusí nikam cpát. Když přijde královna, s úsměvem jí přikývne na pozdrav a sleduje každý její pohyb. Je vidět, že má smysl pro módu. Zapůsobí na ni, že limonádu měla údajně dělat sama, ale na prvním setkání nemá potřebu se vtírat a proto si komentář nechá pro sebe, nalije si do skleničky trochu limonády. Poté poslouchá, co říká Luce, trochu upije ze skleničky a snaží si zapamatovat co říká. Takže, já se jmenuji Eleanor Mongomery. Chopí se slova jako druhá. A mimochodem, limonáda se Vám opravdu povedla. Usměje se na ní a snaží se být co nejméně norvózní.

Slabounce se posmála nad příchodem královny a s respektem slabounce vznese ženě poklonu, načež se opět rovně posadí. Přestože se to může zdát jako nepohodlné až nepříjemné, Ian si na toto zvykla, snad více, než bylo zdravým ; na druhou stranu se jí to hodilo při Selekci, či veřejných akcích obecně. Trpělivě vyčkávala, až se obě slečny představí a sama pohlédla výsosti do očí, koutky úst v němém úsměvu. "A mé jméno je Ian Flowerchild, má královno," vydechla, spokojena sama se sebou.

Nějak tak doufala, že pro jednou v životě bude neviditelná. Zaspat hodinu před akcí? Pf, komu by se to tak jenom mohlo stát? Ano, přesně této drobné dívence, která si to právě ladně a po špičkách zamířila právě do místa konání tohoto setkání, dámského salónu. Nějak tak nenápadně se zařadila mezi ostatní s nadějí v srdci, že si jí tentokrát opravdu nikdo nevšimne, musela se však pochválit, protože to, co měla na sobě dala do kupy za necelých pět minut! Šikovná to dívka! Ve své mysli se samolibě poplácala na rameni, navenek byl vidět pouze úsměv, který jí neměl v plánu opustit.

Sama si naleje šálku teplého zeleného čaju. Jej obľúbený. Medzi časom pozrie na dievčatá, ktoré sa tiež až po jej vyzvaní chopili nápojov. So šálkou čaju sa jemne oprie o chrbát kresla a svoj pohľad začne sústrediť na dievčatá. Luce, teší ma. Pousmeje sa nad zlým oslovením, no nenapomína ju. Na to ešte budú mať hodiny etikety, tam sa to naučia. Oh Eleanor, vďaka. Usmeje sa na ňu láskavo a nakoniec pozrie na lady Ian, ktorá jej príde až moc strojená a umelá. Máte vskutku zvláštne meno, Ian. Poznamená, no nie v zlom. Na to však pohľad presunie na lady Annabelle, ktorá sa prirútila do miestnosti. A vy slečna? Spýta sa. Mali ste si doniesť niečo čo vás vystihuje. Tak ukazujte! Nech vás lepšie spoznám. Celá nadšane začne vykúkať čo kto vyberie.

"Dobrý den, Vaše Veličenstvo, mé jméno je Annebelle Theresa Reyes, ale asi bych se mohla nechat přejmenovat na Annabelle Nedochvilná, omlouvám se za svůj pozdní příchod, upadla jsem do hlubokého spánku a žádný princ mi z něho nepomohl." Usměje se omluvně a malinko se při pozdravu ukloní. Následně vytáhne svůj klobouček, který měla od doby, co poprvé vešla do cirkusu, od této doby také onen klobouček nevynechala v jediném svém kostýmu, nebyl moc hodný královny, ale vystihoval ji a její duši naprosto dokonale.